Severské mytologie: Odkud všechno pochází

Severské mytologie: Odkud všechno pochází

Když se mluví o severské mytologii, většina lidí si okamžitě vybaví Thóra, Ódina nebo Lokiho. Jenže to je až vrchol ledovce. Abychom skutečně pochopili, o čem severská mytologie je, musíme jít mnohem hlouběji – až k samotnému počátku existence.

Severská mytologie totiž není pohádkou o bozích. Je to kosmologie. Popis reality, života, chaosu, řádu i nevyhnutelného konce.

Na počátku nebylo světlo. Byla prázdnota.

Na začátku nebyl bůh, slovo ani světlo.
Byla jen Ginnungagap – prázdnota, propast, praprostor mezi vším a ničím.

Na jednom jejím okraji existoval Niflheim – říše ledu, mlhy, chladu a nehybnosti.
Na druhém Muspellheim – svět ohně, žáru, pohybu a chaosu.

Když se tyto dva protiklady dotkly, zrodil se život.

Ne plánovitě.
Ne božským záměrem.
Ale jako důsledek střetu protikladů.

Zrození prvního bytí: Ymir

Z tání ledu povstal Ymir – první bytost. Nebyl bohem, nebyl člověkem. Byl zosobněním surové existence.

Z jeho těla vznikli první obři a z potu v podpaží se rodily další bytosti. Paralelně se z ledu vynořila kráva Audhumbla, která živila Ymira mlékem a olizováním ledu odhalila jinou bytost – Búriho.

Ten se stal prvním bohem.

Búri zplodil Bóra, a ten měl se svou ženou Bestlou tři syny: Ódina, Viliho a Vé.

Tím začíná skutečný příběh bohů.

Zrození světa z oběti

Synové Bóra zabili Ymira – a z jeho těla vytvořili svět.

Z jeho masa vznikla země.
Z krve moře a řeky.
Z kostí hory.
Z lebky nebe.
Z mozku mraky.

Z obočí Ymira postavili hradbu, která oddělila svět lidí – Midgard – od chaosu.

Tady je klíčová myšlenka severské víry:

Svět nevznikl z lásky, ale z oběti a násilí.
Řád vzniká z chaosu – a vždy je dočasný.

Strom světa – Yggdrasil

Celý vesmír drží pohromadě Yggdrasil, obrovský jasan, jehož kořeny i větve prostupují všemi světy.

Jeho devět světů zahrnuje:

• Asgard – sídlo bohů
• Midgard – svět lidí
• Vanaheim – svět bohů plodnosti
• Jotunheim – říši obrů
• Alfheim – svět světlých elfů
• Svartalfheim / Nidavellir – svět trpaslíků
• Niflheim – mlhu a chlad
• Muspellheim – oheň
• Helheim – říši mrtvých

Yggdrasil není věčný ani dokonalý – neustále ho ohlodávají bytosti, hnije, ale stále stojí. Stejně jako samotná existence.

Osud, který nelze obejít

V severském světě vládne osud – wyrd.
I samotní bohové mu podléhají.

Nad osudem bdí tři Norny:

• Urd (minulost),
• Verdandi (přítomnost),
• Skuld (to, co přijde).

Ani Ódin nemůže změnit to, co je utkano. Může to jen pochopit a přijmout.

Proto se bohové nepřipravují na vítězství, ale na Ragnarök – konečný zánik světa.

A přesto bojují.

Smysl severské mytologie

Severská mytologie není o spáse, odměně nebo věčném ráji.

Je o:

• odvaze čelit nevyhnutelnému,
• cti tváří v tvář zkáze,
• pravdivém životě bez iluzí.

Učí, že hodnota života neleží v jeho délce, ale v tom, jak je žit.

A právě proto dodnes působí tak silně – protože nemluví o naději jako útěku, ale o síle postavit se realitě.